CK Rowas je ve svých cílech dalekozraká, tak dalekozraká, že její plány sahají minimálně do roku 2049, kdy je plánován sraz na Sněžce. V té době bude mít už více jak padesátiletou tradici. Tehdy budou z rowasu profitovat bezpochyby sympatizanti, pravidelně přispívající desetiletí svými zážitky a postřehy z cest.

A tak se dostávám k jedné z odlišností oproti ostatním cestovatelským serverům. Web CK Rowas je zaměřen osobněji. U každého cestopisu je veden seznam autorů a účastníků, takže si např. Adalbert Kolínský může po 30 letech snadno vyhledat cestopisy, které ho osobně zajímají. A nejen to. Pomocí výběrových kritérií a fulltextových funkcí si lehce najde podrobnosti nějaké události, na kterou si zaživa nemůže vzpomenout. Každý účastník si tu může během chvíle oživit dávno zapomenuté zážitky.

Pro lidi žijící přítomností nebo blízkou budoucností nabízí web inspiraci. Student z Prahy se chce např. v létě vypravit do Francie, ale přesně neví kam. První, co by chtěl vidět jsou fotky. Na seznamu fotek zadá stát Francie a třeba hory, jako další výběrové kritérium. Zobrazí se mu jen ty fotky, které chce vidět (v další blízké verzi se mu tyto fotky zobrazí podle geografického původu na mapě). U cestopisů jsou často vyznačeny na mapě i trasy. Student si může celou trasu projet, prohlédnout fotky a přečíst si komentáře.

CK Rowas vždy usilovala o maximální poměr užitek/cena. Užitek je neustálé šroubován vzhůru, cena tlačena k nule, ale nikdy ne na ní. Nulou, jak se všeobecně ví, nelze dělit, a tak je jasné, že kdo chce mít z rowasu sám prospěch, musí se sám aspoň trochu snažit.